Vánoční příběh

V předvánočním času nás oslovila redakce portálu proprarodiče.cz  s otázkou, jak trávíme vánoční svátky. 

Toto je příběh pana Tichého, člena ZO Nový Bor. Potěšte se krásným vyprávěním, stejně jako já.

Vaše Jana

Náš Štědrý den

Oba jsme osmdesátníci a naše dětské Vánoce se proměňovaly s přibývajícím věkem, potom
s narozením „dětí“ (dnes jim je přes padesát, dokonce i šedesát) a vnoučat (od dnes 32leté po
12letou školačku). V posledních letech už se ale nemění:

Dvoudílný stromek stojí od včerejška ozdobený na stolku, řetěz světýlek funguje. Dobrý
pocit, že jsme i letos aspoň jednu jedličku na modré planetě zachránili.

Červený anděl (v původním řeckém významu „posel“ dobrých zpráv) se vznáší na špičce
stromku. Mezi ozdobami jsou drobné suvenýry z cest: německé figurky koledníků, londýnský
autobus, čarodějka z Pobaltí, klícka z Tuniska, hvězda z rakouského kláštera… A taky osm
vánočních mužů z čokolády, pro každého vnuka a vnučku jeden.

Dopoledne zpívá místní sbor v blízkém kostele koledy. Možná mě paní dirigentka zase
přizve,abych na varhánkách doprovodil závěrečnou koledu Narodil se Kristus Pán…
Při zpáteční cestě z tradi
ční výpravy na Klíč dorazí po poledni náš prvorozený s rodinou na
uzené s jablečným křenem a čajem pro zahřátí. Předáme si dárky, smí se ale rozbalit až pod
rozsvíceným stromkem.

Podvečerní Sukova smyčcová serenáda z rádia znamená, že Štědrý večer opravdu začíná
(první větu nám hráli na svatbě před 61 lety). Nad Betlémem na římse krbu rozsvítíme
ochranovskou hvězdu přivezenou z Herrnhutu.

Večeří s námi jen sestra manželky, přijela včera. Začínáme mušlemi podle stoletého
rodinného receptu od mé mámy (vnučka je předvedla i v televizní soutěži).Po polévce kapr
se salátem z „rybích“ misek přivezených z Tuniska a středoevropský Apfelstrudel.

Štědré andělíčky ve vedlejším pokoji mám na starosti sám. Teprve když stromek svítí
a zazvoní zvonek, mohou vejít ostatní.Ze všeho nejdřív si tiše poslechneme Pastorelu
v podání Linhovců. Nejsem věřící, ale věčný příběh o narození dítěte, které změní svět, mě
vždycky znova osloví:

    Zpívejte anjelové / vy nebeští žáčkové
    buď Bohu v nebi chvála / zpívejte haleluja
    haleluja, haleluja


Při rozbalování dárků nikdo nespěchá – spíš nenápadně sledujeme, jestli se překvapení
povedlo podle plánu. Během večera zavoláme do Prahy a do Litoměřic, jak si Štědrý večer
užili ostatní. Na půlnoční už pár let nechodíme, pustíme si leda Rybovku v televizi.

Náš Štědrý den tím ale nekončí. Na nástěnce v kuchyni je totiž už měsíc dohodnutý rozpis,
jak se u nás ostatní „děti“ s rodinami v posledním týdnu roku vystřídají. Takže si my dva
všechno užijeme ještě třikrát: mušle, zvoneček, Pastorelu, rozbalování dárků… i dobré zprávy
červeného poslíčka.

Jan Tichý